Chození naboso bývalo a v určitých částech světa stále ještě je naprostou přirozeností. V rozvinutých zemích se však obuv stala jakousi kulturní tradicí, módním artiklem a společně s hodinkami ukazatelem prestiže a společenské třídy. Co na tom, že nám deformuje chodidlo a prsty, nepřiměřeně zatěžuje kloubní systém a páteř, podporuje chronický zánět v těle a způsobuje nejrůznější infekce od mykóz přes plísně po tzv. Atletickou nohu? Jsme opravdu v zájmu módy ochotni tato zdraví ohrožující rizika podstupovat?

Přirozená výbava lidského chodidla spočívá v 52 kostech z celkových 206 v lidském těle. Každé chodidlo disponuje více než třiceti svaly, z nichž každý má svou funkci - pracuje, prohřívá se a prokrvuje. Nožní klenba chodidla absorbuje energii došlapu a plní funkci tzv. tlumičů nárazů při chůzi a běhu. Kdyby chodidlo neplnilo svou fyziologickou funkci, odnesly by to naše klouby od nohy až k páteři. Ale přesně to se děje, pokud si obujeme boty. Neboť  obuv chodidlo znehybňuje, brání mu v jeho přirozené funkci a noha slábne a degeneruje.

Jak celkově nám bota škodí?

• Omezuje flexibilitu chodidla a úchopovou a odrážecí schopnost prstů
• Zkracuje Achillovu šlachu a oslabuje lýtkové svaly
• Snižuje senzorickou zpětnou vazbu mezi spodní stranou chodidla a mozkem
• Mění rozložení váhy těla a míst nesoucích tuto váhu v chodidle
• Omezuje fyziologickou funkci nožní klenby
• Mění pozice kloubů v chodidle, kotníku, koleni, kyčlích a páteři

Pojďme se podívat na nejčastější negativa obuté lidské nohy pod drobnohledem.

Rizika zúžené špičky společenské obuvi:

Nedostatečný prostor v obuvi s úzkou špičkou způsobuje mačkání prstů k sobě, vbočený palec, kladívkový prst, zarůstání nehtů a mozoly.

Odpružená špička sportovní obuvi (jemně zvednutá nahoru):

Znehybňuje prsty, které jsou v nepřirozené pozici a téměř se nepodílejí na práci chodidla. Důsledkem můžou být mimo jiné nedostatečně prokrvené prsty a zimomřivost.

Uzavřená obuv:

Naskýtá svou tmou, vlhkem a teplem ideální líheň pro bakterie a plísně. Při drobném poranění nohy vlivem boty (puchýře, odřeniny, kontaktní dermatitida) roste riziko infekce nohy. O tom, jak je v botě „sterilní“ prostředí se můžeme přesvědčit sami, když si na konci dne přičichneme ke své botě. Naopak si přičichněte ke své bosé noze po výletě naboso. J Uzavřená bota vede navíc k tzv. syndromu horké nohy (v chodidle se nachází velké množství potních žláz a senzorů na termoregulaci, když je ucpeme do boty s ponožkou, znemožníme výměnu tepla/chladu a tělo se tak může často a zbytečně přehřívat).

Utažené tkaničky:

Utažené tkaničky omezují tok krve tepnou, která prochází podél horní strany chodidla. Taktéž je omezen tok lymfy. Což se může projevit jako syndrom tzv. Horké nohy, otoky chodidel či kotníků nebo naopak zimomřivostí.

Vyvýšená pata (jak u společenské tak u sportovní obuvi):

Bylo měřitelně prokázáno, že vyvýšená pata vede řádově během měsíců ke zkracování Achillovy šlachy a tím k oslabení lýtkového svalu. Proto lidé, kteří přejdou po zimní obuvi na dva měsíce do sandálů, mohou během prvních pár týdnů vnímat určitý „nekomfort“ a nepříjemné tahání v oblasti Achillovky. Navíc, dokonce rozdíl mezi nejnižší částí chodidla (obvykle střed) a posazením paty v řádu od několika milimetrů vede k tzv. natažení kotníku a zvednutí klenby, která se oslabuje. Dlouhodobým nošením obuvi s vyvýšenou patou se klenba bortí. Trvalé namáhání nožní klenby při zvednuté patě velmi oslabuje její přirozenou schopnost absorpce nárazů a pružinový efekt nohy. Toto všechno vede k přetížení dalších kloubů, kolen (artritida), kyčlí a páteře (bolesti v bederní oblasti).

Vysoké podpatky:

Způsobují vše zmíněné v předchozím odstavci. Nošení podpatků však přináší jeden další výrazný „bonus“. Vzhledem k tomu, že je velmi estetický, dámy se této obuvi nerady vzdávají. Výrazné zvednutí paty totiž vede k „optickému prodloužení nohou“, pokrčení kolen a vyrýsování lýtek a stehen, vysunutí pánve, tedy vystrčení zadečku, prohnutí v bedrech a vystrčení hrudníku kupředu, tedy prsa nahoru a vpřed. Stačí se podívat na ženu stojící na podpatcích a na ženu, která stojí naboso, a porovnat. Bolestivá artritida, degenerativní artróza, bolestivá bederní oblast páteře a časté bolesti hlavy budiž nám ženám výživnou odměnou za krásu a smyslnost postoje. Vyvýšením paty nakonec nese přední část chodidla až 90% váhy těla a k tomu je vměstnána do velmi malého prostoru úzké špičky. Chodidlo se deformuje, vbočuje se palec, bortí se klenba a vznikají kostní ostruhy. Ještě toužíte, dámy, po lodičkách?

Ortopedické tvarování vložky u zdravých nohou:

Nožní klenba funguje přirozeně jako tlumič nárazů a pružina. Podpora nožní klenby v obuvi tyto funkce snižuje, až eliminuje. Tyto zbytečné až škodlivé prvky způsobují akorát to, že svaly a vazy nohy slábnou a lenivějí. Dokonce někteří ortopedové jsou toho názoru, že léčba mnohých problémů nohou je léčitelná bez využití ortopedických pomůcek, stačí jen boty zahodit.

Vypolstrovaná a pevná podrážka:

Na chodidle máme extrémně mnoho nervových receptorů, chodidlo je citlivé na dotek, vnímání povrchu, teploty atd. Obutím se do boty, která znecitliví chodidlo, se mění způsob chůze a běhu. Prodlouží se krok a tím se zvětší úhel došlapu. Výrazný došlap na patu extrémně zatíží další klouby – kotník, koleno, kyčle, páteř. Klouby totiž v porovnání s chodidly disponují nižším počtem receptorů bolesti. Pak chodíme a běháme způsobem, který našemu tělu ubližuje. Nevnímáme to a zpozorníme až tehdy, když jsou změny na kloubech a chodidle nevratné a stav je vážný. Chůze či běh ve sportovní vypolstrované obuvi je možné popsat jako „došlap na patu a následné zhoupnutí“. Oproti tomu chůze či běh naboso spočívá v „došlapu na klenbu a odrazu prsty“.

A CO TEĎ?

Rozhodně nyní nemusíte zahazovat veškerou obuv, kterou máte v botníku a trávit 24h denně naboso. Vaše chodidlo na takovou zátěž pravděpodobně není připravené a je třeba mu dopřát čas. Jako první krok je určitě dobré prohlédnout svou obuv a zvážit výše zmíněné prvky a ty eliminovat (úzká špička, odpružená prstová část, vyvýšená pata, podpora klenby). Takovou obuv bych vyřadila jako první. U mě v botníku už pár let podpatky nemají místo J Možná se budete divit, ale staré známé kecky jsou velmi dobrou přechodovou a anatomicky vyhovující obuví pro zdravou nohu. Mají tenkou a ohebnou podrážku a přední část nejde do špičky a ani není odpružená. Zajímavá je skutečnost, že do té doby než firma Nike představila světu sportovní obuv ve druhé polovině minulého století, běhalo se v keckách. Od té doby se mohli výrobci sportovní obuvi přetrhnout, aby vyvinuli něco extra. A nyní se vše vrací tam, kde jsme skončili v sedmdesátých letech. Byla to slepá ulička. Spousta výrobců i sportovní obuvi dnes nabízí tzv. minimalistickou obuv.

MINIMALISTICKÁ OBUV

Minimalistická obuv se od té běžné liší v tom, že má dostatek prostoru pro prsty, špička má zakulacený dostatečně široký tvar, má velmi tenkou podrážku bez opory klenby a pata není vyvýšená. V podstatě velmi jednoduchý obal nohy. Ovšem stal se také velkým trendem v poslední době a spousta značek vyrábějících tuto obuv nabízí boty za dosti vysokou cenu. Znatelné je to u dětí, jejichž nožka roste velmi rychle. Dalším viditelným trendem jsou tzv. Pětiprsty, tedy zpevněná rukavice na nohy anebo extrémní bosé sandály (bez podrážky, jen řemínek mezi prstem a kotníkem). Já osobně vybírám boty pro sebe i své děti podle výše zmíněných kritérií a možná byste se divili, dokonce levná plátěná obuv tato kritéria splňuje. V letním období se pak snažíme co nejvíce chodit naboso.

JAK NABOSO?

Pro většinu lidí západního světa s nohami na jedné straně zhýčkanými obuví a na druhé straně oslabenými a deformovanými není radno zahájit sezónu naboso naplno 24 hodin denně. Je třeba chodidlu a jeho jemné kůži, klenbě, kotníkům, šlachám, svalům a kloubům nohou dopřát dostatek času pro akceptaci změny. Přechod by měl být pozvolný a s respektem k sobě sama. Určitě je dobré začít s bosou chůzí v přírodě, na zahradě, projít si kamínky, hliněnou stezku, kamenitou cestu, listí, bláto, mech… Zkuste vnímat nejrůznější povrchy a zároveň si uvědomovat, jaké pocity ve vás bosá chůze vyvolává. Dříve nebo později zpřítomní vaše mysl a už nebude svobodomyslně odplouvat kamsi do minulosti nebo budoucnosti. Pro člověka nakračujícího bosou nohou totiž neexistuje nic než přítomnost. Je to taková vědomá meditace v pohybu.

Přínosy bosé chůze a běhu:

• Stimulace chodidla, posílení jeho svalů, zpevnění klenby
• Stimulace krevního a lymfatického oběhu v dolních končetinách
• Detoxikace organismu
• Přirozená masáž reflexních zón na chodidle a tedy stimulace všech orgánů
• Zlepšení stavu kloubů v celém těle
• Změna stylu chůze a běhu na šetrnější k celému tělu
• Vědomější a méně uspěchaný přístup k životu
• Znatelně méně zranění při běhu (paradoxně nejvíce úrazů při běhu je způsobeno obuví)
• Vymizení všech kožních problémů nohy (plísně, dermatitidy, puchýře…) Noha je čistá a na suché noze žádná bakterie ani plíseň dlouho neulpí. Problém nastane až tehdy, když ji dáme do boty.
• Budete mít lepší náladu a zbavíte se depresí J Náš imunitní systém totiž po kontaktu s půdní bakterií Mycobacterium vaccae reaguje vylučováním serotoninu do mozku.

Bonus pro bosonohé - GROUNDING

V současné době bylo v celosvětovém měřítku vyhotoveno přes 20 lékařských studií na téma tzv. GROUNDING nebo EARTHING, což je možné přeložit jako UZEMNĚNÍ nebo-li propojení se s planetou Zemí. Bylo vědecky prokázáno, že lidské DNA je poháněno nábojem. Lidské tělo, zjednodušeně, funguje jako přednabitá baterie. Když je dostatek energie, veškeré procesy, především ty imunitní, probíhají rychle, bílé krvinky ničí choroboplodné zárodky atd. Při nedostatku energie se vše zpomalí a vzniká prostor pro zánět, dokonce chronický, projevující se tzv. „civilizačními chorobami“ jako je zánětlivost kloubů, cukrovka, rakovina, Alzheimerova choroba, Crohnova nemoc a mnohé další. Bylo vypozorováno, že uzemněním, tedy postavením se na zem naboso, dochází k energetickému dobití organismu a ke stimulaci imunitního systému. Jako byste se na chvíli připojili k nabíječce, vše se dá do pohybu. Rada od vědců a lékařů, kteří se zabývají touto tématikou, zní: „Choďte naboso. V organismu, který se pohybuje po zemském povrchu naboso, nemá zánět šanci.“ Ke zdravému životu potřebujeme zem pod nohama a Slunce nad hlavou.

Já sama se považuji za bosého turistu, zvládla jsem i výšlap na Sněžku zcela naboso. Bosou chůzi však střídám s minimalistickou obuví. Můj manžel je bosý chodec a běžec v průměru 9 měsíců v roce. Od dubna do listopadu na nohu nic neobuje. Bos absolvuje pracovní schůzky, vede semináře, chodí do banky, i pracovně. Tak trochu spolu posouváme společenské tendence…  Ovšem o nohy je třeba pečovat.

Pár tipů pro bosého turistu:

• Stříhejte si nehty
• Správně a vědomě došlapuje, nešoupejte nohama
• Sledujte terén
• Používejte často pemzu

Když jste naboso, svět kolem vás se změní. Vy sami se měníte. Zpomalíte, uvědomujete si sami sebe, každý svůj krok, povrch pod svými chodidly, jste propojení nohama se Zemí a hlavou se Sluncem, stáváte se mostem mezi nebem a zemí. A je velmi povznášející potkat někde venku dalšího bosého. Hned víte, že k sobě máte blízko, že vás něco spojuje… Je to krásný pocit, vyzkoušejte si to.